Japonské kosatce

JAPONSKÉ KOSATCE - jsou kosatce z bažin a mělkých vod. Daří se jim u nás velmi dobře. Vždyť mezi ně patří i iris pseudacorus - kosatec žlutý, který patří u nás k častým rostlinám vlhkých příkopů a okrajů rybníků. Na vzniku této skupiny se však podílely japonské kosatce iris leavigata a iris ensata (dříve kaempferi). Tyto kosatce patří nejatraktivnějším a nejnápadnějším květinám na zahradě. Květy jsou obvykle velké, až 25 cm v průměru. V Japonsku se tento druh šlechtí již více jak 500 let. Kvetou na přelomu června a července. Většina odrůd roste v našich podmínkách dobře. Vyžadují kyselou půdu s větším podílem rašeliny, jsou citlivé na přítomnost vápníku. Přes zimu vyžadují spíše sušší prostředí a nastýlku z listí. Na jaře, v době vegetace až do květu vyžadují dost vody, přes léto, podzim a zimu spíše sušší stanoviště. Jsou vhodné i pro pěstování v nádobách, ve kterých však méně bujněji rostou a květy jsou trochu menší. Přes zimu se nádoby uloží na suché, bezmrazé místo, na jaře se umístí i s nábobami na vlhčí místa zahrad. Nejlépe kvetou dva roky po vysázení. Po čtyřech letech se v létě po odkvětu trsy rozdělí na oddenky se třemi až pěti výhony a listy se zkrátí na třetinu. Jsou vynikající jako solitery, ale i do skupin, popřípadě i k řezu. Dosahují výšky 60 cm až 1 metr. Ačkoli se jedná o vodní kosatce, rostou dobře i v normální zahradní, na humus bohaté půdě. Nejlepší zakrslý kosatec každý rok obdrží Payneho medaili.